Nun, čtrnácté písmeno v hebrejské abecedě, jehož číselná hodnota je 50. A právě tak, jako předchozí písmenko „Mem“ má také dvě verze. Jedna je pro psaní na začátku slova a druhá na konci. Vypíšeme-li slovem písmeno Nun, vypadá to v hebrejštině takto: נ (nezapomeňme, že hebrejštinu čteme zprava do leva) . Koncové Nun ן přesahuje řádek, na kterém je umístěno. Zajímavější však je, že Nun je v hebrejštině ryba a ryba je symbolem života a aktivity. Židovská tradice říká, že tou rybou je myšlen Leviathan, praryba, na které spočívá svět. Zde by si přišli na své pravděpodobně i zastánci evoluční teorie, kteří tvrdí, že všechen život, tedy i lidský, vznikl v moři. Bez zajímavosti není ani to, že město Ninive, které měl Jonáš varovat před B-žím hněvem, má jméno „nun-nveh“, což se překládá jako „příbytek ryby“.

V bibli se ale také dočítáme, že Nun byl otcem Jehošui ( Jozua), který po smrti Mojžíšově dostává od Hospodina úkol převzít vedení a vést lid do země zaslíbené. Jozue je tedy v přeneseném smyslu slova „synem života“ a tak se stává Jozue, t.j. „Pán zachraňuje“, předobrazem Ješui Mesiáše. Dalším takovým předobrazem je prorok Jonáš. Všichni ten příběh známe. Hospodin svého služebníka proroka žádá, aby šel do Ninive, města, které je nepřítelem a pronásledovatelem hebrejského lidu. Na B-ží naléhání Jonáš jde do Ninive a oznamuje zde B-ží slovo a ninivští pohané, králem počínaje a jeho dvorem a těmi nejposlednějšími konče, ba dokonce až po zvířata – všichni činí pokání! B-h Ninive odpouští. A tak Ješua těm, kdo se ptají při jeho vystoupeních po znameních, říká: „pokolení, k němuž mluvím, uvidí znamení Jonášovo“. A to se také naplnilo, ohlašování nové zvěsti, informace přicházející od B-ha, předané Ješuou, který zemřel a vstal z mrtvých, přivedlo živelně a masově pohany k „obrácení“. Pohané po tisících slyší a přijímají Boží slovo a vstupují do křesťanských společenství.
Boží slovo je dokonce přineseno do Říma, který byl v té době něčím takovým jako Ninive – městem pronásledování. Došlo k jakési explozi.

V dějinách stvoření začíná nová etapa. Znamení proroka Jonáše se naplnilo a tak zřejmě není náhodou, že první křesťané si zvolili jako symbol právě znak ryby. V řečtině je ryba „ixthus“.

Pro lidi této „racionální“ éry, jsou někdy symboly a jejich návazné souvislosti nepochopitelné, pro někoho možná až pohoršující. Škoda! Protože kdybychom měli dost času, dost znalostí, ale hlavně dost touhy hledat a dávat symboly do souvislostí, nejspíš bychom Písmu a B-hu samému lépe rozuměli. To byl bezesporu Jeho cíl, rozumět si s člověkem! On stvořil svět a vše co je v něm takovým způsobem, aby se nám tím přiblížil. On po naší blízkosti stále touží! A co my? Můžeme spolu s Davidem říci: „Mně však v Boží blízkosti je dobře, v Panovníku Hospodinu mám své útočiště, proto vyprávím o všech tvých činech.“ Ž 73,28.

Znát B-ha a rozumět Mu znamená mít k Němu hlubokou úctu, mít také strach z Jeho majestátnosti. Všechna skutečná moudrost je u Něho a od Něho. Žalmista říká: „Počátek moudrosti je bát se Hospodina.“ Žalm 111,10. Šalamoun to říká podobně: „Počátek poznání je bázeň před Hospodinem.“ (Přísloví 1,7)

„On učinil písmeno Nun králem nad čichem

A připojil k němu korunu

A spojil je jedno s druhým

A s nimi vytvořil

Štíra ve Vesmíru

Chešvan v Roce

A střevo v Duši

mužské a ženské.“              

 Aryeh Kaplan: Sefer Jecira

Číslo čtrnáct se na první pohled zdá celkem nezajímavé. Snad jen to, že se skládá ze dvou sedmiček a to s přihlédnutím právě k tomuto faktu vyznívá pozitivně. O sedmičce se říká, že je to číslo oblíbené B-hem. Ale co se dá říci o čtrnáctce?

Tak první zajímavost se dočteme hned v Matoušově evangeliu, v první kapitole ve verši 17. Čteme tam: „ Všech pokolení od Abrahama do Davida bylo čtrnáct, od Davida po babylonské zajetí čtrnáct a od babylonského zajetí až po Krista čtrnáct.“ Nevím jak komu, ale mně se to zdá pozoruhodné! Tolik náhod najednou? A co informace, že za krále Davida, který byl čtrnáctým králem Izraele, zde dochází k největšímu rozmachu! Jak si vysvětlit, že podle židovské gematrie jméno David, což je v hebrejštině psáno jako DVD (4,6,4),  odpovídá právě číslu 14. Ale „náhody“ zde nekončí! Abraham, jehož součet čísel příslušejících k jednotlivým písmenům je opět 14! Pro pořádek uvádím, že v hebrejštině je psáno jako ABRHM (1,3,5,2,2,1). Také v knize Kazatel, kap 3,v. 1-8 najdeme rozdělení 28 časů do dvou skupin po čtrnácti. Je tam 14 časů dobrých a 14 zlých:

- rození, sázet, léčit, budovat, kameny sbírat, hledat, objímat, opatrovat, mlčet, sešívat, pokoj, milovat, poskakovat, smát se;

- umírání, trhat, zabíjet, bořit, rozhazovat kameny, ztrácet, objímání zanechat, odhazovat, mluvit, roztrhávat, boj, nenávidět, truchlit, plakat.

Pro tato fakta nemám žádné obyčejné lidské vysvětlení, to je nepochybně ukryto v hlubině B-ží moudrosti a nás, neznalce mohou pouze přivádět k úžasu.

I v křesťanství má tato číslice tajemnou váhu. Například v katolické církvi se každý rok slaví svátek „čtrnácti pomocníků v nouzi“. Jsou to: Jiří, Blasius, Erasmus, Pantaleon, Vít, Kryštof, Dionysius, Cyriakus, Achacius, Eustachius, Egidius, Markéta, Kateřina a Barbora.

Ale na závěr to nejdůležitější. Podle tradice Pán Ježíš umírá na kříži čtrnáctého nísanu. Augustin  říká: „ ...byla tři velká světová období – první éra daru Zákona, druhou érou bylo období pod Zákonem a 14.nísanem, Ježíšovou smrtí a zmrtvýchvstáním, začala vláda milosti...“

Všechna ta nádherná tajemství a to, proč jsme milováni, je skryto v Jeho Jménu už od počátku. To Jméno je Elohim (ALHJM – 1,3,1,5,1,2,1=14) To Jméno je Všemohoucí, který je nadčasový, nadsvětový, nad veškeré hranice povznesený. Elohim je Stvořitel, Původce i Cíl. Je B-hem začátku a konce. „Jak bych nevěřil, že budu hledět na Hospodinovu dobrotivost v zemi živých“ (Žalm 27,13) Nyní se nacházíme v jakémsi předsálí, přípravně na Olam ha Ba – Budoucí svět a ten je celé lidské dějiny CÍLEM VEŠKERÉHO STVOŘENÍ.

„Hle příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude...
Hle všecko tvořím nové...Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec...“ (Zj.21, 3-6)

Marta Srbová

Řecké slovo Ίχθύς ichthys (ryba) tvoří akrostich spojení

Ἰησοῦς Χριστὸς Θεοῦ Υἱὸς Σωτήρ

(Iésús Christos Theú hyios Sótér: Ježíš Kristus, Syn Boží, Spasitel)