Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

Výklad sidry Naso (Num. 4,21 - 7,89)

14. 6. 2024

Sidra Naso uvádí na závěr šesté kapitoly tzv. kněžské požehnání, jímž měl podle Božího příkazu Áron a jeho synové, kohanim, žehnat synům Izraele: 
Ať ti Hospodin žehná a střeží tě. Ať ti Hospodin ozáří svou tvář a je ti milostiv. 
Ať k tobě Hospodin obrátí svou tvář a udělí ti mír (verše 24-27). 
Tradice uvádí, že přestože žehnají kněží, skutečným, neviditelným dárcem všeho dobrodiní je Hospodin. 
Kněží pouze požehnání zprostředkovávají. 
V Písni písní (2,9) je psáno, že Šechina (Boží přítomnost) stojí za naší zídkou, nahlíží do oken, dívá se mřížovím. 
Právě proto žehnají dodnes potomci kněžského rodu Kohenů s prsty na rukou roztaženými do "mřížoví" a obec na ně přitom nesmí pohlédnout, neboť by to znamenalo totéž jako chtít spatřit Šechinu. 
Aby žehnající nedopatřením nepronesli jiné slabiky, než určuje Tóra, předříkává jim chazan požehnání. 
Tato zvyklost odpovídá textu Písma, které vybízí Mojžíše, aby oslovil Árona a jeho syny: Řekni jim - emor. Tento výraz na rozdíl od synonyma daber je přitom podle starých výkladů vyhrazen slovům pronášeným tichým hlasem. 
Z toho lze vyvodit, že kněžské požehnání nemá být uděleno v jakémsi vytržení fanatismu či náboženského mysticismu. 
Zasluhuje si plnou úctu a naprosté soustředění.

Ať ti Hospodin žehná a střeží tě. 
-Podle midrašů, citovaných v této souvislosti Raším, je třeba výrazem ať ti žehná rozumět ať je tvé jméno požehnáno a spojem střeží tě znamená ať tě nenapadnou lupiči, aby ti uloupili jmění; neboť ten, kdo podaruje svého otroka, ho nebude moci ochránit před celým světem, a jestliže nebohého napadnou ničemníci, jaký prospěch mu z daru pokyne? 
Avšak Svatý, požehnán buď, je zároveň tím, kdo dává, i tím, kdo ochraňuje. 
Jak je zřejmé, první požehnání se vztahuje k statkům materiálním ve smyslu fyzickém i vlastnictví. Podle Bachji ibn Pakudy nás tak kněžské požehnání vede zdola nahoru; teprve po materiálním úvodu dospíváme k duchovním požehnáním v nejvyšším smyslu, abychom nakonec dosáhli jejich vrcholu v nejdokonalejší formě, kterou představuje šalom, tj. mír, pokoj. 
Naproti tomu Maimonides soudí, že kněžská požehnání směřují seshora dolů. 
K tomuto závěru dochází rozkladem každého z trojice požehání na dvě části; první část představuje vždy vzývání Boha a teprve následný oddíl se soustřeďuje na člověka. 
Ať ti Hospodin ozáří svou tvář. Raši vysvětluje toto spojení slovy: 
Ať ti dá vidět úsměvnou, zářivou tvář. 
Toto vznešené požehnání doplňuje rnidraš takto: 
Ať ti poskytne světlo Šechiny, Tóry a dá, aby se tvé děti oddaly Tóře. 
Požehnání je tedy třeba chápat jako obdarování duchovní povahy. 
A je ti milostiv. - Podle Rašiho ať je ti nakloněn. 
Doslova: Ať ti dá milost (hebrejsky chen), což se vykládá i jako osobní půvab, Boží blízkost, kterou nelze odvodit jen racionálně. 
Uvedené požehnání však podle tradice dokáže rozptýlit i ajin hara, tj. zlý pohled, který může člověku ublížit. 
Midraš tento závěr aplikuje i na důsledky špatného snu, když verš Písně písní (3,7-8) - hle, jeho lože, (lože) Šalomouna, šedesát bojovníků okolo stoji, bojovníků z Izraele, všichni drží v rukou meče, vycvičeni k boji, každý má po boku meč proti nočnímu děsu - interpretuje tak, že šedesát bohatýrů střežících krále zosobňuje šedesát písmen kněžského požehnání. 
Ať k tobě Hospodin obrátí svou tvář. 
- Rasi dodává: Potlačuje svůj hněv; ten, kdo se na někoho hněvá, odvrací svou tvář. 
Pozvednout oči k člověku značí, že mu nepřejeme zlo. 
Toto gesto pokoje tedy znamená skutečné požehnání: mír může být výsledkem přirozených daností, ale když po něm člověk touží a zlý soused mu brání, aby ho dosáhl, tehdy může mír nastat jen činem Prozřetelnosti. 
Je přitom možné, že zásah Prozřetelnosti se projevuje ve smyslu naznačeném Midrašem raba 11,14. 
K slovům ať k tobě Hospodin obrátí svou tvář uvádí: 
Jak smířit tato slova s tím, co je psáno (v 5M. 10,17): 
Což by Hospodin vzplanul proti vám hněvem? 
Bůh, odpovídá midraš, nemohl zůstat necitelný; obrací však svou tvář k Izraeli, pokud jeho lid činí, co je Bohu libé. 
Jestliže Izrael děkuje Bohu, už když pojedl ne více než v míře olivy či vejce, a ne až když se najedl a nasytil se, jak to předepisuje Tóra pro modlitbu po jídle, tehdy Bůh k Izraeli shovívavý. 
Tehdy mu také dá nejkrásnější dar, jejž je možno na zemi nalézt, mír. 
A udělí ti mír. - Toto požehnání platí stejně pro mír individuální, jenž se má rozhostit v rodině, jako pro mír národa i pro mír v univerzálním smyslu. 
Příkladem takového míru nám může být obloha, o níž je řečeno, že je mírem na výšinách. 
Bůh nastoluje mír mezi myriádami hvězd na nebi stejně jako mezi protikladnými živly, jako jsou voda a oheň. 
Pozvedáme své oči k nebi, každý den obdivujeme tuto harmonii, jež se rozprostírá nad našimi hlavami. 
Ten, kdo se modlí, se přitom může ptát, proč se v židovském společenství tak často objevuje pojem míru právě na konci modlitby. 
Tak je tomu v modlitbě osmnácti požehnání Šmone esre, Kadiši i v modlitbě po jídle Birkat hamazon. 
Rovněž ve výčtu obětí se oběti pokojné - šlemim (stejný hebrejský kořen šin, lamed, mem jako slovo šalom, tj. mír) objevují jako poslední (viz 3M 7,37), aby znovu ustavily mír mezi stvořením a jeho Stvořitelem, mezi člověkem a jeho bližním, mezi jednotlivcem a jeho vědomím. 
Pro moudré Izraele není mír pouhým faktem stvoření, ani zákonem přírody. 
Není též metou jako pro vyhrocenou mravní nauku pacifismu, usilující o mír za každou cenu včetně zřeknutí se posvátných principů či kategorického odmítnutí použít síly. 
Mír pro judaismus naopak znamená neustálé lidské úsilí o dosažení stavu, kdy antagonismy, střety a protiklady společnosti budou překonány a jejich zdroje se stanou součástí velkolepého systému univerzální harmonie, kterou završí království Boží na zemi. Proto se mír objevuje v řadě našich modliteb jako nejvyšší požehnání. 
Rabi Josue ben Leví přirovnává mír ke kvasu v těstu, označuje ho za oživující prvek pohybu a pokroku uprostřed společenství. 
Mír, tento velký všeobecný ideál, závisí na vůli lidí a na Božím požehnání.

(Z francouzského originálu: Elie Munk - La voix de la Thora, Les Nombres, vybral a přeložil Leo Pavlát.) 
Převzato z Roš chodeš 6/92

Převzato z www.olam.cz