Z počátečních pasáží knihy Devarim, které obsahují promluvy Mošeho a bohoslužebné řády, si povšimneme podrobněji sidry Vaetchanan a haftary k sidře Ree.  V sidře Vaetchanan se nachází řada důležitých pasáží, mezi nimi především "matan Tóra" - darování Tóry na hoře Sinaj (4,10-13), "aseret ha-dibrot" - Desatero (5,6-21), Šema Jisrael (6,4-9), příkaz o studiu Tóry, o zachování příkazů Božích apod.  Jedním z nejzajímavějších veršů nacházejících se v této sidře je "Nepokoušejte Hospodina, Boha svého, jako jest Ho pokoušeli v Mase (6,16)."  Raši ve svém výkladu říká, že verš má varovat lid před tím, aby nevystavoval Hospodina zkoušce, jako se to stalo, když naši předkové vyšli z Egypta na místě nazývaném Masa.  Toto vyprávění se nachází v knize Šemot (17,1-7). Izraelci putovali z pouště Sin a utábořili se v Refídim, kde nebyla voda.  Žíznivý lid si stěžoval na Mošeho a ten se obrátil k Hospodinu, který mu přikázal, aby vzal svou hůl a před očima všeho lidu s ní udeřil do skály, aby z ní vytryskla voda. A dále je řečeno:  "Toto místo pojmenoval Masa a Meriba (tj. pokušení a spor) podle sporu Izraelců, a protože pokoušeli Hospodina pochybováním: Je mezi námi Hospodin nebo není? (17,7)".  V sidře Vaetchanan tedy Hospodin varuje lid Izraele před tím, aby ho podrobovali zkoušce, jako to učinili v Masa.  Též Ramban (Nachmanides) v komentáři k tomuto verši vykládá, že nelze vyžadovat od Hospodina neustále zázraky, tyto ztratí svou cenu a svůj smysl.  Ten kdo plní příkazy připomínající zázraky, které nám učinil Hospodin v Egyptě a na poušti a plní zákony - chukkim, i když nechápe jejich smysl, bude odměněn a není třeba pro příští generace požadovat zázraky.  Stačí, když se budou ptát starců a ti jim budou vyprávět o zázracích, které se v minulosti staly.  Téma odměny za vykonávání micvot je stále živé a zajímavé poučení o něm nám přináší talmudický traktát Taanit:  Řekl rabbi Jochanan: co znamenají slova Desátek budeš odvádět (hebr. aser teaser) z veškeré úrody své setby, která přichází z pole tvého každoročně (Devarim 14,22).  A rabbi Jochanan odpovídá: aser - kde šetit ašer, tzn. odevzdej desátek, abys zbohatl, díky vykonání micvy desátku.  A když rabbi Jochanan potkal nejmladšího syna Reš Lakiše a zeptal se ho: co jsi se dnes naučil? chlapec odpověděl aser teaser (Desátek budeš odvádět).  Na to mu rabbi Jochanan vyložil význam aser teaser a řekl mu: jdi a zkoušej (Hospodina).  Chlapec však namítl: vždyť je psáno:  Nebudete pokoušet Hospodina, Boha svého.  Na to mu odpověděl rabbi Jochanan:  Tak řekl rabbi Hošaja. Kromě toho je též řečeno:  "Přinášejte do mých skladů úplné desátky.  Až bude ta potrava v mém domě, pak to se mnou zkuste (zkoušejte mě), praví Hospodin zástupů. Neotevřu vám snad nebeské průduchy a nevyleji na vás požehnání?  A bude po nedostatku (Malachi 3,10)"  Talmud tedy připouští vykonávat micvu s nadějí, že obdržíme odměnu, v tomto konkrétním případě další a další úrodu, z níž je možno odvádět desátky a zasloužit si tak požehnání.  A též v Šulchan aruchu je řečeno: Almužna - cedaka, kterou člověk dává, přináší bohatství.  A tak, i když je obecně zakázáno zkoušet Hospodina, tímto způsobem je to dovoleno.  Sidra Ree obsahuje varování lidu před modloslužbou v Zaslíbené zemi a příkaz přinášení obětí pouze v Bejt ha míkdaš.  Sobota, o níž čteme tuto sidru, spadá do zvláštního období začínajícího po tiša be-av a končícího před Ros ha-šana.  V tomto období je celkem sedm sobot nazývaných ševa de-nechamata nebo ševa šabbatot šel nechama.  Haftary, které se během tohoto období čtou, jsou všechny vzaty z knihy proroka Ješajahu a přinášejí slova povzbuzení a naděje ve spásu po třech týdnech beznaděje a zoufalství předcházejících tiša be-av a nazývaných "bejn ha-Micrajim."  Celý měsíc pak obdržel nové jméno; místo av byl nazván menachem av, aby byla tak vyjádřena jistota, naděje a optimismus vize proroků Izraele.  Haftara k sidře Ree je pasáž z proroka Ješajahu 54,11 -55,5, v níž prorok volá k lidu Jisraele:  "Anja soara lo nuchama..." - "Ty utištěná, vichrem zmítaná, útěchy zbavená."  Lid Jisraele je zde přirovnáván k ubohé ženě, která žije těžký život a není nikoho, kdo by jí poskytl útěchu a dodal jí naději.  Avšak v budoucnosti, říká prorok, jí svitne naděje i slitování a její život se změní (54,11-12).  Žena je symbolem pokořeného Jeruzaléma, který se však v budoucnu opět změní v město, jehož základy budou pevné jako safír, hradby jako rubín a brány jako beryl.  V haftaře se nachází i další zajímavý verš:  "Všichni tví synové budou Hospodinovými učedníky (54,13).  "Podle prostého výkladu budou všichni synové Izraelští v budoucnu vzdělaní, budou chodit po cestách Hospodinových a budou zběhlí v Tóře.  Verš se stal předmětem diskuse i v době talmudu, jak o tom svědčí následující krátká pasáž v traktátu Berachat, jíž naší úvahu ukončíme:  "Řekl rabbi Elazar, řekl rabbi Chanina: Talmide chacha-mim marbim šalom ba-olam - učenci rozmnožují mír na světě - neboť je řečeno:  A všichni tvoji synové budou Hospodinovými učedníky, hojnost pokoje zjednám tvým synům (hebr. banajich) (Ješahajahu 54,13)."  "Nečti banajich - tví synové, ale bonajich - ti kteří vzdělávají mír. " Tak rabbi Elazar pomocí nepatrné změny vyslovil názor, že čím více je na světě moudrých a vzdělaných lidí, tím je i více míru na světě.

/Převzato z www.olam.cz/